PlanetSide 2 – Po devíti letech stále unikátní MMOFPS

Asi před dvěma lety John Smedley nečekaně na Twitteru zmínil PlanetSide Next, od té doby čekáme. Je šokující, že do dnešního dne, nikdo neudělal lepší masivní online FPS. Živý svět, kde probíhá smysluplná válka stovek a tisíců hráčů, pěšáků, techniky i letectva. A to vše v luxusním scifi zpracování.

Scifi bojiště masivních rozměrů, tři odlišné strany válčící o řadu planet. Zásobování, zdroje, technologie, strategie. Takové bylo PlanetSide v roce 2003 a takové bude PS2 letos. Mé již sedm let staré vzpomínky na hru, co předběhla svou dobu, se dočkají oživení v jejím brzkém pokračování. Co na PlanetSide miluji a co očekávám?

Skutečný boj, skutečné PvP

Vždy jsem chtěl v online hře dobývat, bránit, budovat. Být pěšákem na skutečném bojišti a přispívat ke skutečnému úspěchu. Jindy generálem nad mapou živého světa. Ultima Online, Star Wars Galaxies, EVE Online, AoC, Darkfall, v těchto hrách jsem to hledal, zatímco PvE hry byly odpočinkem.

Na modemu se Ultima Online v roce 2002 moc hrát nedala, jakmile se seběhlo padesát hráčů, nestíhalo to. Když v roce 2003 přišlo ADSL, kabel a platební karta na internet, zase nebyl na SWG počítač – bitvy stovek hráčů jsem sotva protrpěl.

 


 

Než jsem se dočkal lepšího PC, válčení v SWG odumřelo, ze všech se stali Jedi a vývojáři se na PvP vykašlali. Po stránce craftu-výroby a hráčských měst bylo SWG vrcholem MMO až do roku 2010, po stránce boje propadákem. Rok 2004 a vyšel EverQuest 2 a WoW, legendární PvE hry, kde PvP bylo a je jen navic. EVE Online má zase úžasný živý svět, reálnou ekonomiku a politiku, ale jako pěšák jsem si připadal bezmocný a boj mi přišel příliš o číslech, málo o akci.

Tehdy jsem objevil PlanetSide – masivní FPS svět, kde probíhá neustálý strategický boj o základny, zdroje, technologie a nadvládu. Vedle SWG, EVE Online a Darkfallu (Hardcore PvP RPG)  to je jeden z nejúchvatnějších online světů.

 


PlanetSide – od 2003 dodnes

Ačkoliv pěchotní boj se mi zdál oproti rychlým střílečkám jako Enemy Territory zpomalený – postavy nekoukaly přesně tam kam mířily atd., venkovní boje a taktické operace neměly chybu. Celonoční dobývání pozic, organizace postupu, a zároveň vynikající RPG prvky, kdy se hráč nemohl dočkat další úrovně. Desítky zbraní, vozidel a letadel, úzce spolupracujících na velkém bojišti.

Slovensko-český outfit (klan) MYTH, který PS hrál už tehdy v roce 2004, si dodnes pamatuji jako jednu z nejlépe sehraných taktických jednotek. Tito chlapíci – byl jsem tam snad nejmladší, dokázali výsadkem obsadit pozice hluboko za bitevní linií. Využití příležitostí na bojišti, rychlé přesuny, bleskové obsazení, zuřivá obrana.



Mojí největší láskou v PS se stal vznášedlový tank Magrider. Ačkoliv síla tanků v PS není veliká (vývojáři v záchvatu debility a mamonu přidali v datadisku jakési hloupé mechwarriory co se do hry nehodily), velice záleželo na schopnostech řidiče. Vozidla jsou v PS samozřejmě vícemístná, transportéry snad až pro šest nebo osm hráčů.

Tak jako ve World of Tanks, pohyb tanku je důležitější než samotná střelba. Vyhýbat se, taktizovat, myslet dopředu a reagovat. Magrider jako vznášedlo má nejlepší jízdní vlastnosti. Vtipné je dosažení maximální rychlosti při jízdě dopředu a bokem.

Jednoho zářijového dne roku 2005

Konkrétní vzpomínkou na PlanetSide, o které jsem už tehdy roztomile psal, pro mne je jedno vítězné tažení ze září 2005, kdy jsme spolu se střelcem Mirreikem vydrželi v kabině jednoho Magrideru na frontové linii přes dvě hodiny. Vojska Vanu Sovereignity se valila územím, probojovávala se planinami, horami, přes mosty a obsazovala postupně klíčové základny. Náš stroj využíval své obratnosti k přežití a přesného zbraňového systému k zneškodnění cílů na dálku. Výhoda energetických zbraní oproti balistickým je za pohybu nedocenitelná.

 


 

Po jednotlivých výpadech jsme vozidlo vždy opravili, případně nám pomohli spolubojovníci nebo opravárenské stanice. I opravování dává příslušné zkušenosti a počítá se, jako téměř vše.

Vznášedlový tank Magrider (starý, nový) disponuje bezkonkurenční ovladatelností, což zvyšuje jeho výdrž na bojišti. Zkušený řidič se dokáže s vozidlem vyhnout většině nebezpečí a palby, zatímco střelci poskytne přijatelné palebné postavení. Příďový kanón dále výrazně zvyšuje palebnou sílu – především na boj zblízka. Tohoto tanku se dočkáme i v PlanetSide 2, dočkáme se i stejných úspěchů na bojišti?

Vychytávky

Engine původního PlanetSide (2003 !) si dokáže pamatovat ohromné množství poškození, ačkoliv dochází k bitvám stovek hráčů!


Pradávné screenshoty, vzpomínky na bitvu a na mé tehdejší umění grafické úpravy xP

Když jsme takto zjizveni a ošleháni, po desítkách oprav projížděli mezi ostatními tanky, dočkali jsme se jejich obdivu. Náš Magrider nakonec po hodinách bojů byl rozložen na částice, ze kterých byl předtím stvořen – aniž by byl poražen. Důkaz technologické a inteligenční nadřazenosti Vanu Sovereignity, která se na bojišti projevuje každým dnem.

Osobně si myslím, že kdyby to bylo naším skutečným cílem, zbabělý Konglomerát i Terrané by již dávno zmizeli ze světa Auraxis. Ale na kom bychom potom testovali zbraně, bioinženýrství a uspokojovali touhu po horké krvi?

 



Mezi další vychytávky původního PlanetSide patří “kufr” tanku, kde je vhodné mít zásoby munice. Množství v tanku totiž je omezené, stejně tak to, co unese pěšák. A doplňování munice i zásob v kufru pomocí stanic a základen silně připomíná realitu. Jak dalece v tomto zajde PlanetSide 2? Jak to je v betě, to vám prozradit nesmím.

Nějaké to zjednodušování bude třeba překousnout. Ale pokud se díky tomu hra dočká zaslouženého úspěchu – dnes je přecejen hráčská populace větší než před tolika lety, zlobit se nebudu. Věřím na masivní online světy a PlanetSide za ně bojuje již devět let.