Kosmické právo silnějšího

Právě ve Varšavě vrcholí šampionát World of Tanks, tento týden jsme ve World of Warplanes slavili Apríla německým létajícím talířem, Star Citizen vybral na vývoj další milion dolarů, zrovna si pouštím soundtrack EVE Online a venku se usmívá ranní sluníčko.
 
Všechno svádí k myšlenkám na věčnou snahu našeho živočišného druhu zlepšovat se, objevovat svět kolem nás, přežít.

Má Stephen Hawking pravdu a je mimozemský život nepřátelský? Má smysl o tom přemýšlet? Co víme o mimozemšťanech jistě? Připravujeme se? Před rokem jsem se rozepsal o nových vesmírných závodech. Pokračují.

 



Letecké MMO World of Warplanes na Apríla čelilo invazi z jiné reality.

 
Filmová osvěta

 
Před téměř rokem, toto letí, jsem při čekání na letišti psal o nově probíhajících vesmírných závodech velmocí i soukromníků. Postesknul jsem si, jak málokdy si v dnešní záplavě smartphonů vzpomeneme na vesmírné dílo naší civilizace a jeho důležitost.
 
Jedním z mocných nástrojů, jak lidstvu tyto věci připomenout, je umění. Neboť všechno umění vyjadřuje a vzbuzuje pocity a myšlenky. Třeba minulý měsíc jsem se podíval na tři kosmická sci-fi.
 
Snímek Gravity převelice akčním způsobem a překvapivě realisticky ukazuje, co v kosmu máme. Samozřejmě z toho dělá show, to se musí. Málokdo má na to, sledovat skutečný přenos z mezinárodní vesmírné stanice (vysílají snad každý den), kde třeba na štědrý den půl hodiny montují jednu hadici a mluví o tom celé týmy odborníků.

 

Skutečné výstupy z ISS do kosmu jsou podstatně méně IMAXové.

Za zmínku stojí, že ve filmu Gravity je raketoplán, který už a ještě neexistuje. Peníze jsou důvod, proč NASA musela jejich program ukončit. Už se pracuje na nosičích k Marsu, soukromých raketoplánech… Ale je to varování o úpadku. I ten sovětský raketoplán skončil po kolapsu Sovětského svazu, poté co vyletěl do vesmíru všehovšudy jednou, na autopilota.
 
Horor Last Days on Mars je dobrý na oči, pokud milujete skafandry, krajinu Marsu, kosmotechniku. Zombies tam jsou omylem.
 
Europa Report je z těchto snímků nejpoctivější, nejvědečtější, správné minimalistické sci-fi. Proto ho nebudu kazit prozrazováním.
 
Jsem rád za vše, co nám připomene zdravý zájem o vesmír. Někteří lidé zásadně chodí do kina na každý film tohoto žánru, aby jej podpořili. Sláva vám! Moci si to dovolit, dělám to také. Nyní spíše podporuji hry, neboť ty vzdělávají, motivují, ukazují možnosti světa interaktivním způsobem.
 
 
Enterprise – Podnik pozemský i kosmický
 
Dvěma novějšími filmy se docela vydařil reboot Star Treku, je to dobře, neboť toto universum šíří poselství průzkumu vesmíru a galaktické budoucnosti lidstva. Narozdíl od fantasy Star Wars, ST se zabývá naší budoucností.
 
Však když NASA stvořila první raketoplán, nosný systém díky kterému vůbec na oběžné dráze je třeba mezinárodní vesmírná stanice, byli to právě fanoušci Star Treku, kteří vybojovali, aby byl pojmenován Enterprise. Přece se první skutečná kosmická loď nemůže jmenovat jinak!
 
Jméno znamená hodně. Lodi pokřtěné jako Enterprise mají historii více než 300 let v námořnictvu britském, francouzském, pak americkém, byly jich desítky.
 
Vedle Enterprise jako ikony Star Treku a toho raketoplánu, nejznámější Enterprise jsou lodi letadlové, první byla nejslavnější americkou lodí druhé světové války, druhá byla první atomovou letadlovou lodí na světě, sloužila v letech 1962 až 2012!
 
Letadlovky s více než 4.000 členy posádky jsou plovoucí města a byly inspirací pro další z ikon sci-fi, pro slavný Imperial Star Destroyer ve Star Wars. A stejně jako ony, doslova “mají větší cenu a větší palebnou sílu, než některé celé státy/planety”.
 
Když jsem sledoval ukončení služby USS Enterprise, Američané nezklamali a oznámili, že hned třetí letadlová loď nové generace bude USS Enterprise. Cca v roce 2025 nahradí letadlovou loď mého oblíbence. Oni si udržují flotilu o určité vypočítané síle.
 


USS Enterprise, první atomová letadlová loď, sloužila 50 let.

Křest USS Gerald R. Ford, první letadlovky nové generace a náhrady za vyřazenou Enterprise, proběhl za překvapivě málo pompy v listopadu. Však tyto lodi budou třeba zase 50 let mluvit do osudu planety! Ale další nová verze Androidu pojmenovaná po stravě nízké výživové hodnoty naše denní potřeby oslovuje více, nebo ne?
 
Také její Královské veličenstvo se dočká nové letadlové lodi, dokonce Britové nakonec našli finance na stavbu dvou. Jejich konstruktéři se již vyslovili, jak obtížné je po tak dlouhé době budovat tak velkou loď. Ta dovednost se prý v Anglii částečně ztratila!
 
Není nutné mít spoustu výzbroje, je ale nutné dále rozvíjet znalosti a dovednosti. Nikoli je ztrácet. Je to v kosmu potřeba.

 
 
Život kosmický
 
Proč se namísto velkých děl (i dělo je dílem) nevěnovat jen příručním gadgetám a vychutnávání volného času?
 
Stephen Hawking teorizuje, že mimozemský život je matematicky velmi pravděpodobný. Země nemůže být jediný případ. Příjemně děsivá a burcující je však druhá část jeho tvrzení. Prý nemáme zkoušet mimozemšťany kontaktovat, pravděpodobně jsou nepřátelští, živá planeta pro ně bude hotový poklad.
 
Spojím si to s další myšlenkou, co mi v hlavě dávno uvízla: “Jak budeme ve vesmíru hledat život, budeme možná muset rozšířit jeho definice.”
 
Definice nedefinice, jisté je, že život je přežívání. Co nepřežívá, umře. Rád o tom přemýšlím podrobněji, ale o tom zde moc vykládat nebudu, nevidím tu ani striptérky ani prázdné flašky.
 
Jednoduše, přežití vyžaduje učení se, přizpůsobování a tím zlepšování. Je nemožné, abychom narazili na civilizaci, která by byla vyspělá, a přitom se nezajímala o své okolí a podle něj nezlepšovala. Kdo se propracoval k mezihvězdnému letu, pokud to není absolutně odlišná forma života, musel projít dlouhým vývojem a mnoho se naučit, tak jako my.
 


Mars One, odvážný soukromý projekt s cílem vyslat lidi na Mars pokračuje. Vše co potřebují je více pozornosti. Podpořte cestu na Mars tím, že o nich povíte jednomu člověku!

 
Takže se podívejme na nás. Sice ještě nedokážeme na ty jiné planety doletět, ale jakoby to nebylo moc daleko. A jsme snad přátelští, jsme na vlastní planetě jednotní? Projekt mezinárodní stanice je velký úspěch, možná však dočasný. Následkem událostí na Krymu a Ukrajině mimo jiné je omezení spolupráce mezi NASA a Roskosmos…

Jak to ovlivní budoucnost jediné mezinárodní kosmické stanice? Ostatní stanice jsou a následující možná zase budou národní. Čínská, Indická, Ruská… Raději ať jsou alespoň soukromé. Vesmírný závod i dnes pohání touha po moci a bohatství.
 
I mimozemšťané museli být soupeřiví, zlepšující se, sílící, bez toho by nepřežili. Máme doufat, že je to přešlo a nevrhnou se na naši planetu a její vzácné živé zdroje?
 
S Hawkingem souhlasím, na Zemi nepřežijeme dlouho. Ale cesty na jiné planety vyžadují nejen stvořit lepší pohon, ale také přizpůsobit lidské tělo. To stávající je stvořeno pro život na Zemi, jenže my budeme muset být schopni žít i jinde. Přežije ten, kdo se dokáže přizpůsobit.
 
 
Nejdřív přežít, potom práce, koláče a hry
 
V každodenním blahobytu lze snadno zapomenout, že to bylo soupeření, síla a vítězství, co nás sem dostalo. Ne slabost, bezmoc natož porážky.
 
I vzdělávání, soucit a charita se dějí až poté, co přežijete. Abychom si mohli u kafíčka předvádět nové iPhony, abychom se mohli těšit na procesory Broadwell a grafárny Maxwell, nejdřív se toho musíme dočkat. Až potom dojde na obdělání pole, upečení chleba, konzum a desetihodinové pařby na kompu.
 
Budeme dost zvědaví, učiví, silní, soupeřiví a přitom jednotní k překonání nástrah tohoto tisíciletí? Nezapomeneme na vesmír? Bitva je rozhodnutá už ve chvíli, kdy začíná.