iom #61 – Star Wars a Micro Machines se probouzejí

Když Disney v roce 2013 koupil Lucasfilm a oznámil přípravu nové Star Wars trilogie a dalších SW filmů, měl jsem radost. I dnes, přes “zavrhnutí” celého Expanded Universe, jsem rád.

Nechci za desítky let vzpomínat, jak jsme tehdy milovali Star Wars, jak to bylo oblíbené, jak nás to ovlivnilo. Ne, chci aby za desítky let Star Wars pořád žily, byly nové, byly relevantní. Chci, abychom vzpomínali, jak tehdy byly Star Wars jiné, a přece dobré. Abychom si užívali staré, i nové díly, seriály, filmy, hry.

 

Star Wars Micro Machines jsou zpět! Tak, jako jsem je kupoval před 15 lety! Stíhačky z roku 2015 jsou prodávané po boku s těmi z 1977, a ne každý je rozezná. Důkaz respektu k odkazu Star Wars.

Třeba ta původní trilogie, jenž se nyní ocitne uprostřed devítky filmů a je stále oslavována, probudí v některých lidech zájem o historii západní kultury. Lidé by se měli snažit hledat a pochopit, co bylo tehdy na těch dílech skvělé, proč se to líbilo, proč se to líbí dál, a učit se, jak se svět a kultura vyvíjejí.

Ve srovnání s tím je reboot, který postihnul třeba Star Trek, smutný. Abramsovi filmy jsou dobré sci-fi, ale skutečný Star Trek to není.

Ukázky z Episody 7, The Force Awakens, jsou dobré. Silně vnímám prostředí, atmosféru, objekty, stroje, a tak oceňuji, jak nová epizoda respektuje vydařený styl a design původních Star Wars. Máme tu opět TIE Fightery, modernizované X-Wingy, pozůstatky imperiálního křižníku… Jsou tu podobné uniformy. Špína. Střídající se exotická prostředí.

Doposud nevidím žádná nová efektní cinkrlátka a holonanomicrovize, ale hmatatelnou, drsnou fikci vesmírné opery ve stylu druhé světové. A právě takové Hvězdné války mám rád.