Kategorie: život & vesmír



Nebe patří spokojeným

Na pražské poměry něco o náboženství vím. Chodil jsem v Praze na katolickou náboženskou výuku, jsem pokřtěný, poté jsem v Německu byl rok na katolické základce, později jsem dva roky studoval na židovském gymnáziu.

Jsem ale racionální člověk.

Každý den se nějak dostanu i k zamyšlení o bohu, víře, dobru a zlu, štěstí, co se životem a podobně.

Logicky jsem už před nějakou dobou úvahami došel k následujícímu.

Číst celé



Porno versus hry

Ne, nebudu se pouštět do úvah o těchto dvou formách zábavy a jejich odlišnostech. Místo toho povyprávím jeden zážitek z mé puberty, který, když se na tím zamyslíme, toto téma celkem dobře shrnuje.

Událo se to roku 2002, bylo mi tehdá 14 let a bydleli jsme v Praze na Rašínově nábřeží. Měl jsem svůj pokoj s výhledem na Pražský hrad a přímo u okna samozřejmě velký stůl, s tehdy ještě obrovským CRT monitorem. Není nutno zmiňovat, že u toho počítače jsem u her jako Quake 3, Ultima Online a Counter Strike trávil svůj volný čas. Pokud jsme tedy zrovna s kamarády nešli hrát k někomu po síti nebo do herny.

Ten výhled na Vltavu, Petřín a hrad za monitorem sloužil jako dokonalé podtržení fantasy atmosféry, když jsem v Ultimě Online sekal dřevo, trénoval lukostřelbu a podobně. Jenže tato idylka měla být brzy nečekaně narušena…

Hned vedle okna totiž byl balkon sousedního bytu, na který jsem ze svého pohodlného křesla u počítače viděl, ale protože ho téměř nepoužívali, bylo mi to jedno. Až do toho dne, kdy na něm začali fotit erotické akty.

Číst celé



Pompézní a děsivý Hermann Göring

Mám úctu k těm, kteří bojovali za svou vlast. Vážím si D. D. Eisenhowera za dobytí Evropy ze západu a jeho prezidentskou kariéru. Na střední jsem se něco napřipíjel na počest sovětského maršála Žukova a jsem pyšný na ty odhodlané Čechoslováky, kteří nám pomohli znovu získat samostatnost.

Mezi všemi těmi osobnostmi druhé světové mi ale jedna uvízla v paměti jako skutečný unikát. Na zvláštní svědectví o říšském maršálovi, veliteli letectva a zakladateli gestapa Hermannu Göringovi jsem narazil v mnoha knihách a dokumentech, a pomalu jsem si o něm vytvářel podivnou představu.

Tento muž v sobě kombinoval šarm, letecký um, drogovou závislost, organizační schopnosti a blízké přátelství s Hitlerem, oblibu v luxusu, jídle a rozmařilost. Porážky jeho letectva v bitvě o Británii, u Stalingradu a při ochraně Německa se ale zapsaly do historie více, než všechny jeho podivnosti. Poté, co jsem si o něm něco načetl, troufnu si říct, že Göring měl děsivější život a osud než většina jeho nacistických spolustraníků.

Dnes se vzdálím svým obvyklým tématům, abych se podělil o to nejzajímavější o pohádkově pompézním a hororově děsivém Göringovi.

Číst celé



O půlmaratonu, talentech, přirozeném výběru

Každý, jak teď jsme, jsme výsledkem přirozeného výběru, každá naše vlastnost, každý náš gen, si své místo v DNA musely vybojovat úspěchy. Je to genetická bohatost, odlišnosti a ty tzv. mutace, díky čemu se neustále přizpůsobujeme a posunujeme dále. Jedinec od jedince, generaci od generace máme odlišné schopnosti a ty se v konkurenčním boji střetávají, aby přežili ti lepší.

Zašel bych tak daleko, až bych řekl, že život je přežívání díky zlepšování.

A není to jen o konkurenčním boji, není to jen o talentu viditelném na první pohled, a hlavně, ono to není o jednotlivci. Ale podívejme se na něco konkrétního.

Masových akcí se účastním jen výjimečně, ale musim říct, že pražský Sportisimo půlmaraton 2016 byl inspirující zážitek. 20km trasy běhám už roky, až teď jsem se ale díky kolegům zúčastnil oficiálního závodu (skupinová motivace > jedinec). S časem 1h 25m (4:01 min/km) jsem překonal svůj cíl a získal 339. místo z 11 tisíc. A to nejen díky adrenalinu z těch davů, ale i díky hodinkám, které jsem před rokem váhal, zda si pořídit.

Správně jsem se tehdy bál, že si tím z relaxačního běhu udělám dřinu, což se stalo. Když má člověk před sebou perfektní statistiky rychlosti a tepu, neodpustí si ani při tréninku nízký výkon. Nejde jen o umístění v závodě, jde i o tu snahu. O to, zda makáte co nejblíže hranici svých možností. Protože netlačit na své limity znamená, nechat ty limity upadat. Zní to chytře? Je to tak. Ale tohle nestačí.

Ještě důležitější je, dobře si vybrat, jaké své limity pěstovat. Co stojí za tu energii a čas?

Číst celé



Stanice Obzor 6

Ať se děje co se děje, hry mě stále drží ve svých spárech. Těžko hledám srovnatelné zážitky. S dobrodruhy Dromem a blowikem jsem se proto pustil do natáčení diskusně-herního pořadu Stanice Obzor 6. Jako členové chrabré posádky kosmické stanice Obzor 6 se vydáváme prozkoumávat fantastické světy.

V každém díle diskutujeme aktuální Star Citizen novinky, polemizujeme nad tématy okolo této hry, na kterou s nadějemi čekáme a kterou testujeme. A k tomu se pouštíme na průzkum dalších světů, ve 4. díle jsme se vydali do Fallout 4 a o týden později už jsme byli součástí trestných sil Impéria ve Star Wars Battlefront.

Stanice Obzor 6 na YouTube
Stanice Obzor 6 na Twitch.tv
Stanice Obzor 6 na Facebook
Číst celé



iom #60 – PC Master Race! – S Fractal Windforce ke hvězdám a na Twitch

PC gaming se vrací. Ne, že bychom ho my online hráči kdy opustili, ale s rostoucím podílem online, indie a crowdfunding her na trhu přitahuje i nové hráče z konzolí a mobilních platforem. Krabicový prodej videoher, včetně konzolí, v roce 2014 překonal 2,6 mld Kč. Na základě osobních a profesních zkušeností neměřený digitální prodej PC her (Steam, Wargaming, Origin, Blizzard…) odhaduji na několikanásobek této částky.

Vedle lepší nabídky onlinovek (obzvláště MMO) je velkou předností PC i výkon, kdy se při hraní ve 4K rozlišeních (jako 3840 x 2160), nebo 2,5K (2560 x 1440) ve 144 Hz se 100+ FPS můžeme opravdu konzolím vysmát se slůvky “PC master race”- protože PC prostě je nadřazené.

Po pár odkladech je stroj “Fractal Windforce 2015” připraven ke startu, přetaktován, vytuněn. Jeho hlavním úkolem je trénink ve světě Star Citizen, ale je třeba vybojovat i masivní bitvy v PlanetSide 2, později zavítat do Star Wars Battlefront a dalších koutů vesmíru, kde bude třeba zjednat pořádek.

Zbraň má být rozšířením těla, musí mít špičkový výkon. A když se k tomu přidá Windows 10 a Twitch…

Číst celé



iom #59 – A přece jsme stroje

Často to bývá, když se něco pokazí, kdy si vzpomeneme, že jsme stroje. My bychom ale měli mít naše strojoví na paměti stále. Doposud jsme na něm závislí.

Když mi dělali rovnátka, udělali mi kvůli měření vývoje kostí rentgen ruky. Fascinoval mě. Nechal jsem si ho zarámovat, na zrcadlovém podkladu. Aby mi připomínal smrtelnost. Tohle v nás je a tohle jsme.

Po deseti letech běhání jsem se odhodlal ten tělesný výkon líp měřit. Bál jsem se, aby mi neustálá snaha překonávat osobní rekordy neudělala z relaxační aktivity nepříjemnou povinnost, ale zvědavost a hravost konečně zvítězily.

Včera jsem se na 10km běhu dostal na 40 minut, 70. místo z 700. O kolik víc ten stroj zvládne?

 



iom #58 – Trochu jiný achievement

Co bylo dřív, sport, nebo hravost?

Anglicky to zní lépe. “Gamification” jsem si namísto strašlivého “gamifikace” dovolil přeložit jako “hravost”. Že to není to samé? Ano není, ale možná by mělo.

Co se může zdát být objevem herních designérů, je ve skutečnosti právě primitivní soutěživost, tolik otupená běžným životem, a probuzená hravým přístupem.
 



„Ta hra je moje!” – Když pro vás to MMO znamená moc

Pokud se pohybujete ve světě MMO her, určitě jste narazili na hráče, působící, jako by jim ta „jejich” hra patřila. Ne proto, že jí věnují spoustu času, ale protože prožívají každou její drobnou změnu, dlouze rozebírají, co by vývojáři měli vylepšit a hlasitě se nechají slyšet, když se jim něco nelíbí.

Může se i zdát, jako by ta hra byla jednou z nejdůležitějších věcí v jejich životě a jako by věřili, že jejich názor na ni je ten jediný správný.

A možná jste to prožili přímo vy sami… já ano. Ono na tom ale není nic divného, tyhle hry si o to totiž říkají.

Příčina je v samotné podstatě živých, vyvíjejících se MMO her. Všechny se nás snaží k sobě připoutat, poskytnout nám pohlcující a dlouhodobou zábavu. Chtějí být místem, kam chodíme odpočívat i kde se setkáváme s přáteli.

Zamilovat si MMO hru a hrát ji třeba několik let nám přinese fantastické zážitky. Musíme se ale o ni umět podělit…

Číst celé



Přirozené je vítězit

Ukryli jsme se do měst, vytvořili jsme si umělé životní prostředí, čím dál více virtuální. Většinou čím jsme v rámci lidské společnosti úspěšnější, tím jsme vzdálenější jednoduché a manuální práci. A přece narážíme na potřebu se k primitivnímu, přirozenému a fyzickému vracet. Ať už se v nás ozve sama od sebe, nebo podlehneme módě, či nasloucháme radám.

Přírodní, bio, ekologie atd… jsou dnes podobnou modlou, jako nejnovější elektronika. Ale když se musíme rozhodnout, tak co je lepší, výdobytky civilizace, nebo příroda? Každý den při mnoha rozhodnutích a mnohdy nevědomě musíme dát jednomu z toho přednost.

Číst celé